Historické události ve světle dneška.
22. 9. 2011
Historické události ve světle dneška
1. října 1908 - byl uveden do provozu první Fordův automobil, zvaný „univerzální vůz“. Stál 285 dolarů, měl 20 koňských sil a za hodinu urazil asi 40 km.
2. října 1187 - v bitvě u Hattinu porazil egyptský sultán Saladin křižáky a Jeruzalem padl definitivně do muslimských rukou.
2. října 1945 - definitivní konec II. světové války kapitulací Japonska.
3. října 1935 - Mussolini zaútočil na Etiopii. Císař Haile Selasie musel odejít do exilu. I když byla Etiopie členem Spojených národů, nikdo jí nepomohl.
4. října 1957 - SSSR vypustil první umělou družici Země – Sputnik I.
6. října 1927 - premiéra prvního mluveného filmu „Džezový zpěvák“. První vyřčená slova: „Počkejte chvilku, ještě jste nic neslyšeli!“
7. října 1942 - prototyp první balistické střely V – 2 se prvně vznesl do vzduchu. Teprve v r. 1944 byl však dán do provozu. Němci ho používali především k bombardování Amsterodamu, Londýna a dalších západních měst.
7. října 1949 - vznik komunistické Čínské lidové republiky pod vedením „velkého“ Maa.
8. října 1879 - velký požár Chicaga, jedna z nejničivějších katastrof 19. století. 100 tisíc lidí bez přístřeší, 300 lidí zahynulo.
12. října 1492 - Kolumbus objevil Ameriku, celý život se však domníval, že doplul do Asie.
13. října 1582 - zaveden gregoriánský kalendář, místo dosud platného kalendáře juliánského, zavedeného za Césara. Ten už neodpovídal skutečnosti, takže bylo vypuštěno 10 dní z tohoto roku, stanovil, že každý 4. rok bude přestupný – s výjimkou celých století, která nejsou dělitelná čtyřmi
14. října 1962 - bylo potvrzeno, že sověti budují raketové základny na Kubě. 24. X. vyhlásil Kennedy námořní blokádu Kuby a za tři dny se sovětské lodi začaly vracet domů. 28. října souhlasil Chruščov s úplným odstraněním raket z Kuby
15. října 202 před n. l. - bylo definitivně poraženo Kartágo a Římané se stávají pány západního Středomoří.
16. října 1793 - popravena francouzská královna Marie Antoinetta. Její poslední slova prý byla omluva katovi Samsonovi, že mu nechtěně šlápla na nohu.
17. října 1009 - fanatický šíita, chalifa Egypta Al- Hákum nařídil zbořit chrám Božího hrobu v Jeruzalémě a Kristovu hrobku rozbít. Totéž chtěl udělat i s kostelem Narození Páně v Betlémě, ale místní muslimové to odmítli provést.
17. října 1777 - anglický generál Burgyone byl nucen kapitulovat po prohrané bitvě u Saratogy. Americký generál Gates triumfoval. Důležité datum v dějinách boje za svobodu USA.
17.. října 1973 - odvetou za vítězství Izraele ve válce s Egyptem a Syrií bylo využití zásob ropy jako zbraně. Bylo vyhlášeno embargo na vývoz ropy na západ, kde vznikla velká ekonomická krize.
21. října 1805 - porážka spojené flotily Francie a Španělska v bitvě u Trafalgaru znamenala potvrzení dominantního postavení Velké Britanie na moři. Velící anglický generál Nelson padl.
22. října 1878 - Tomáš Alva Edison vynalezl žárovku. Byl největším vynálezcem své doby. Vlastnil více než tisíc patentů, první získal v devatenácti letech.
22. října 1950 - čínská invaze do Tibetu. Záminkou bylo, že čínští císaři už od 13. století považovali Tibet za svou državu. Země byla teokracií pod vládou dalajlámy, ale byla příliš slabá na odvrácení čínského vpádu. V 59. roce propuklo v buddhistickém Tibetu povstání, ale bylo krutě potlačeno a dalajláma musel uprchnout ze země. Stále žije v exilu.
23. října 1956 - maďarské povstání – naděje na ukončení sovětské moci. Demonstrace přerostly v otevřený odpor a předseda vlády Emre Nagy ohlásil brzký odchod Maďarska z Varšavské smlouvy. Povstání bylo potlačeno dvěma a půl tisíci sovětských tanků a dvě stě tisíci vojáky. Nagy byl odsouzen a zastřelen.
24. října 1648 - konec třicetileté války. Uzavřen Vestfálský mír. Bylo obnoveno právo německých panovníků rozhodovat o náboženském vyznání svých států, zaručována náboženská svoboda menšinám, uznáno kalvínství a luteránství. Bavorsko, Čechy a Rakousko zůstaly v katolických císařských rukách.
25, října 1929 - krach na Wall Street. Zhroucení burzy jaké nemělo obdoby. Důvodem Byla masivní inflace akcií, propad pokračoval až do r. 1932. Následovala deprese a nezaměstnanost jak v USA, tak i v Evropě, kde byly následky ještě horší.
28. října 1977 - největší individuální úspěch lékařství ve 20. století. Metla lidstva, černé neštovice, byly, jako přirozeně se objevující onemocnění, izolovány a byl vyléčen jejich poslední případ.
28. října 1886 - odhalení Sochy svobody na ostrůvku před vjezdem do přístavu v New Yorku. Socha je symbolem svobody a demokracie a hold přistěhovalcům z Evropy, které sem tyto ideje přivedly. Socha byla vytvořena ve Francii sochařem Frédéricem A. Bartholdim. Po odlití sochy do skutečné velikosti byla rozebrána a převezena do USA, kde byla konečně postavena. Je přes 45 m vysoká a k její koruně vede 354 schodů. Slavnostně ji odhalil tehdejší prezident USA Grover Cleveland.
31. října 1984 - vražda indické premiérky Indhiry Gándhiové. Vražda byla dílem sikhských Separatistů a provedli ji příslušníci její vlastní stráže.
A co říjen přinesl naší vlasti?
K prvnímu význačnému datu se musíme vrátit ještě do samotného konce měsíce září .Básník o něm napsal známé verše. "Zvoní, zvoní zrady zvon! Čí ruce ho rozhoupaly? Francie sladká, hrdý Albion - a my jsme je milovali." 30. září 1938 bylo v Mnichově jednáno – o nás, bez nás! Národ byl postaven před hotovou věc. V zájmu zachování míru, jak se domnívali, spojenci předhodili svobodné demokratické Československo Hitlerovi jako kost! Nejen, že však válce nezabránili, naopak poskytli nepříteli cennou kořist, což se jim vymstilo, neboť v podstatě pomohli Německu k vyzbrojování a tedy přípravě války, která Evropu stejně neminula.
Spojenci podepsali Mnichovskou dohodu, ve které zradili všechny své sliby a smlouvy. Československo bylo donuceno odstoupit Německu tzv. Sudety s většinou rozvinutého průmyslu. Do šesti měsíců německá armáda obsadila i Prahu. Země byla prohlášena za německý protektorát. Jak se ukázalo, zbabělost našich spojenců stejně válce nezabránila!
Druhé výročí, tentokrát krásné a slavné na nás čeká koncem tohoto měsíce. Je to
28. říjen 1918 – vznik Československé republiky.
Nevím, jestli si všichni uvědomujeme plný význam této události – nejen pro celý národ, ale pro každého z nás osobně. Masarykovo Československo bylo prvním novodobým skutečně národním státem po dlouhých letech nesvobody, rakouského područí a soustavné snahy o germanizaci. Ne tom nic nemění ani to, že po ekonomické stránce na tom byly české země za Rakouska poměrně dobře, protože na jejich území byla rozmístěna většina rakouského průmyslu.
Konec první světové války zamíchal mapou tehdejší Evropy. Rozpadla se velká mocnářství a na mapě se objevily nové státy vzniklé na jejich troskách. Československo patřilo k těm nejdůležitějším a nejvyspělejším. Jeho politický kredit za války soustavně vzrůstal jednak jako důsledek autority vedení odboje jak zahraničního, tak domácího, tak i úsilím českých a slovenských vojáků, kteří nechtěli bojovat za Rakousko, na frontách přebíhali do zajetí a aktivně se stávali členy naší zahraniční armády – francouzských, italských i ruských legií. Zahraniční armáda, která spontánně vznikala na různých místech evropského zápasiště byla něčím, co se dosud v evropských dějinách nikdy neobjevilo. Byla to armáda dobrovolníků, kteří šli bojovat za ideály, kterým věřili a pro které byli ochotni riskovat to nejcennější, co měli, tedy své životy, a stala se elitním vojenským sborem uznávaným všemi Spojenci. A co víc – byla to první armáda bojující za stát, který v té době ještě neexistoval. Jejími členy se stávali lidé nejrůznějšího společenského postavení, zaměstnání, vzdělání – svými činy dokázali přesvědčit tehdejší Evropu i zámoří, že jejich vůle žít ve společném svobodném demokratickém státě, založeném na humanitních ideálech, které hlásal Masaryk se svými spolubojovníky, je tak silná, že dokáže svou národní svobodu skutečně vybojovat. Právě tady se zúročovala předcházející práce všech četných buditelů, kulturních i společenských organizací mezi které patřil, samozřejmě, i Sokol.
První republika, vzniklá společným úsilím našich národů , byla – přes fakt, že nezabírala právě velké území a patřila i počtem obyvatelstva mezi malé státy – v Evropě státem váženým a uznávaným. Měli jsme štěstí, že na našem území zůstal největší podíl průmyslu bývalého Rakouska – Uherska, ale nová republika vynikala také svou kulturní vyspělostí, školstvím, které patřilo k nejlepším v Evropě a obecnou vážností tehdejších státních představitelů v čele s T. G. Masarykem. V čele státu stály skutečné osobnosti těšící se obecné úctě, vážnosti a hlavně důvěře československého obyvatelstva, ale i ostatních tehdejších států. Ideály humanismu a demokracie republika dokazovala i v dobách nebezpečí sílícího nacismu, kdy poskytovala politický asyl a možnost úniku nesčetným uprchlíkům prchajícím před hnědým nebezpečím, kterému nakonec neunikla sama!
Mnichov se stal morálním traumatem, který poznamenal naši víru v přátelství a spoluprácí mezi národy, víru ve smlouvy a dané slovo. Přesto však jsme dokázali odolat obrovskému nebezpečí, které se na nás hrnulo za druhé světové války a vlastně i po ní. Dokázali jsme odolat jak pokusům o fyzickou likvidaci národa, tak i nesmírnému ideologickému nátlaku v době totality. Nejsem si ovšem jista, jestli jsme dostatečně silní i dnes, tak abychom dokázali čelit obrovské mravní devastaci, která postihla náš život a naše myšlení.
28. říjen kdysi dokázal splnit naděje celého národa a říká se, že naděje umírá až naposledy. Věřme tedy i my dnes, že se dožijeme lepších časů – je k tomu ovšem potřeba přesvědčení, úsilí a práce nás všech.
Jarina Žitná